Záběh nového motoru, spouštění motoru a zahřívání motoru
 

KDY BUDU TYTO INFORMACE POTŘEBOVAT ? 

   Při výměně těsnění pod hlavou válců 
   Při výměně válců, byť už nové, nebo po výbrusu 
   Výměna ložisek klikové hřídele 
   Při kompletní generálce motoru 

POSTUP - ZABĚHNUTÍ MOTORU 

          Zaběhnutí motoru je jedna z nejdůležitějších částí k dosažení výkonu vašeho vozu a následné spolehlivosti motoru. Pro záběh nového motoru jsou nejdůležitější první kilometry. Při prvním nastartování doporučujeme do sání karburátoru injekční stříkačkou stříknout trochu benzínu, aby motor lépe chytl. Při prvním projetí motoru musíte být !!! VELICE OPATRNÍ !!! , tímto krokem můžete zkazit všechna Vaše snažení. 1. První den ujedeme několik málo kilometrů. Necháme motor vystydnout ( nejlépe do druhého dne ) a opět seřídíme vůle ventilů. 2. Po tomto seřízení ujedeme dalších cca 50km, avšak velice opatrným tempem. 3. Další den po vystydnutí motoru doporučujeme utáhnout hlavu válců, seřídit opětovně ventily a najdeme dalších 300-500km. Pomalinku zvyšujeme zatížení motoru, avšak ne do úplného maxima. Doporučuje se prvních 500km jezdit opatrně, pokud možno pravidelnou jízdou na větší vzdálenosti, v rovinatější krajině, a pokud lze, i za chladnějšího počasí. 

            Do prvních 1500 až 2000 km se doporučuje motor zbytečně nezatěžovat, zejména dosahováním maximálních rychlostí na jednotlivé rychlostní stupně. Po tomto "zaběhnutí" se doporučuje vyměnit motorový olej. 

SPRÁVNÉ SPOUŠTĚNÍ MOTORU 

          Rozlišujeme spouštění teplého, studeného a promrzlého motoru. Podmínka teploty motoru je pro spouštění nejdůležitější. Jejím zanedbáním může dojít k marným pokusům o spuštění a nakonec i k vybití akumulátoru. 

          Teplý motor se spouští bez vytaženého sytiče. Několik sekund se nechá zapnutý spouštěč a motor by měl spustit. Pokud se tak nestane, opakujeme pokus po několika sekundách stejným způsobem. Když motor opět nespustil, prověříme, zda je zapnuto zapalování. Potom sešlápneme pedál akcelerátoru až k podlaze a spouštění opakujeme. Není třeba se obávat, že sešlápnutím pedálu se motor přehltí palivem. Karburátor není vybaven akceleračním čerpadlem (zbytečně by zvyšovalo celkovou spotřebu). Nespustí-li motor ani v tomto případě, má poruchu, která se musí nejdříve odborně odstranit. 

          Studený motor se spouští s vytaženým sytičem.Čím nižší je teplota motoru, tím více páčku sytiče přizvedneme. Po zapnutí zapalování zatáhneme za páku spouštěče na několik sekund,(max. 5 s), aniž bychom se nohou dotkli pedálu akcelerátoru. Nespustí-li motor, necháme čtvrt až půl minuty akumulátor odpočinout a pokus opakujeme. Je-li nutný další pokus, povytáhneme o něco více páčku sytiče. Nezdaří-li se spouštění ani pak, sytič úplně stlačíme dolů, sešlápneme akcelerátor, spouštěčem motor protočíme a zkoušíme jej znovu spustit dosavadním způsobem. Nespustí-li, má poruchu a tu musíme odstranit. 

          Promrzlý motor se spouští u automobilu Polski Fiat 126 P zpravidla dobře, někdy lépe než teplý. Sytič úplně vytáhneme a bez dotyku pedálu akcelerátoru spouštíme. Spouštění opakujeme po delším odpočinutí akumulátoru než v předchozích případech. Při teplotách nižších než -20 °C nepočítejme s původní kapacitou akumulátoru. Proto se vyplatí akumulátor před předpokládaným spouštěním z vozidla vyjmout a uložit jej v teplé místnosti. Rovněž se vyplatí otevřít víko motoru a před pokusem o spuštění ohřát sací potrubí např. horkou vodou (nikoliv otevřeným ohněm), aby se zlepšilo odpaření benzínu z karburátoru. 

          Všeobecně lze ke spouštění říci, že jej může ztížit nebo vyloučit pokles hladiny paliva v karburátoru. K tomu může dojít buď odpařením, nebo vytečením paliva z plovákové komory. Odpaření je přirozené, když např. několik dní vozidlo stojí nebo stojí-li v horkém prostředí. Potom trvá dlouho, než se palivo dočerpá otáčením motoru spouštěčem při spouštění. Obvykle dříve, než dočerpáme palivo, vybijeme akumulátor. Vytékáni paliva způsobují netěsné elementy karburátoru, především těsnění pod tryskami. Při každé montáži by se měla tato těsnění vkládat nová. Pokud už k poklesu paliva došlo, můžeme zejména při promrzlém motoru ztrátu paliva nahradit jeho dodáním přímo do sacího potrubí. Asi jeden až dva „kubíky” (krychlové centimetry) paliva např. injekční stříkačkou vpravíme do potrubí před karburátor, popř. potrubí ještě ohřejeme, a potom spouštíme motor. 

          Nepodaří-li se motor spustit uvedenými způsoby a není-li jiné východisko, např. při vybitém akumulátoru lze jej v krajním případě spustit při pohybu vozidla. V roztlačeném, spuštěném z kopce, nebo taženém vozidle se zapne zapalování (!), vyšlápne se spojka a zařadí se 2. rychlostní stupeň. Při rychlosti pohybu srovnatelné s rychlostí chůze se pomalu pouští spojka a sluchem se sleduje motor. Po ujetí asi 20 m, nanejvýš 50 m, by měl motor spustit. Pokud se tak nestalo, má skutečně poruchu a jakékoliv další pokusy jsou marné, dokud se tato porucha neodstraní. Jestliže se nám podařilo motor jakýmkoliv z uvedených způsobů spustit, za několik sekund po jeho rozběhnutí zhasnou kontrolky tlaku oleje a dobíjení akumulátoru (obě červené). Pokud se tak nestane, zvýšíme akcelerátorem poněkud otáčky motoru. Jestliže ani potom kontrolky nezhasnou, je porucha buď v mazání motoru a v dobíjení, nebo v těchto kontrolních obvodech. V každém případě se musí motor okamžitě (!) zastavit a porucha najít a odstranit. 

ZAHŘÍVÁNÍ MOTORU 

          Po spuštění studeného nebo promrzlého motoru se má podle pokynů výrobce automobilu motor prohřát. Písty, ventily a ostatní elementy motoru se při aspoň částečném ohřátí rozměrově upraví a všechny vůle i přesahy se přiblíží pracovním poměrům tak, aby motor mohl být zatížen. Po zahřátí se také chod motoru ztiší. Proto se po spuštění motor nechá běžet při vytaženém sytiči a volném pedálu akcelerátoru. Asi po pěti až deseti sekundách začínáme sytič zatlačovat a sledujeme, jak na to motor reaguje. Začne-li běžet nepravidelně, byl sytič zatlačen příliš, a opět jej povytáhneme. Není však nutno čekat až do úplného ohřátí motoru na normální teplotu nebo až do možnosti úplného zatlačení sytiče. Snáší-li motor už jen mírné povytažení sytiče, lze s vozidlem vyjet na první rychlostní stupeň a mírnou jízdou motor urychleně zahřívat. Současně se stlačuje páčka sytiče tak, aby měl motor pravidelný chod. Až po úplném zatlačení sytiče lze teprve motor více zatížit, zvýšit rychlost vozidla a přeřadit postupně na vyšší rychlostní stupně. 


          Zbytečné nebo velké vytažení sytiče je pro motor velmi škodlivé. Směs je příliš bohatá na palivo, které smývá olej ze stěn válců a stéká do olejové vany. Olej se tak zřeďuje a chemicky poškozuje. Navíc dochází k pohybu pístů ve válcích za sucha a vzniká velké opotřebení. Chod motoru je navíc nepravidelný, motor škube a někdy i zhasne. 


          Stane-li se, že zapomeneme zatlačit sytič a s vozidlem ujedeme delší trasu (několik km), je nutno zastavit a ověřit stav hladiny oleje. Pokud hladina příliš nestoupla, lze jízdu dokončit, ale potom je nezbytné celou olejovou náplň vyměnit za novou.

 

  

 

  

 

 

 

 

Newsletter

Chcete si občas nechat od nás zaslat aktuality? Vyplňte Váš e-mail.