Co bych měl vědět před koupí Fiátku 126, nebo 500

Ať už jste fanda těchto aut a nebo jen někdo, komu tyto autíčka padly do oka a toužíte se stát majiteli, máme tu pro Vás tento článek ve kterém se zaměříme na pár základních informací, co byste měli vědět před tím, než se stanete majiteli těchto ikonických vozů. Pokud Vás tento článek zajímá, klik na tento odkaz.

     Stát se majitelem polského vozu Fiat 126 (některé i italské výroby) anebo italského vozu Fiat 500 není v dnešní době nijak těžké. Je potřeba ale vědět pár důležitých informací, bez kterých se prozatím třeba i obejdete, ale postupem času Vás mohou překvapit nebo dokonce i naštvat – to v případě, že nejste nadšený motorista a o těchto autíčkách moc nevíte. Jsou věci, se kterými byste měli dopředu počítat, proto si je pojďme společně projít

           

     V první řadě musíte vědět, na co auto potřebujete a jaký účel má plnit. Pokud si plánujete koupit bezchybné, pohodlné, rychlé a bezporuchové auto, rozhodně si nekupujte Fiátka. Jedná se o vozy vyráběné od roku 1957, takže ačkoliv v této době se mohlo jednat o technicky vyspělá auta, dnes už určitě nesplňují soudobé požadavky pro každodenní ježdění. Doba je dnes přeci jen o něco uspěchanější a hektičtější než v minulosti.

       Jízda ve Fiatu je, díky konstrukčnímu řešení a motoru umístěného vzadu za jedinou plechovou stěnou, v porovnání s dnešními vozy hlučná. Má to ale i výhodu – velmi dobře uslyšíte chod motoru, což vzhledem k absenci miliony kontrolek, tak běžných v moderních vozech, jistě oceníte. Konverzace se spolujezdcem je v autě trochu náročnější, ale čím více kilometrů s Fiátkem najezdíte, tím více si Vaše uši na hluk zvyknou a potom Vám to přijde naprosto přirozené a budete mluvit tak trošku hlasitěji, i když vystoupíte po dlouhé cestě z auta.

           

  Co se rychlosti týče, Fiátek není žádný závoďák, teda pokud z něho takový vůz neuděláme. Pohodlná cestovní rychlost je 80km/hod, při které se dá dobře reagovat na nenadálé situace na cestě a také při dlouhodobém zatížení motoru při delších cestách motor tolik "netrpí", nehřeje se a je schopen dlouhodobějšího záběru. Při vyšší rychlosti musíte brát zřetel na menší stabilitu vozu například při bočním větru, neboť Fiat se svou půl tunou a například sériovými pružinami není formule, která na cestě drží jako přibitá. Pokud je auto opatřeno sériovým "neunaveným" podvozkem, v zatáčkách se může naklánět a díky zadnímu náhonu je potřeba dbát na přetáčivost, především na sněhu nebo na mokré vozovce. Musíte také počítat s tím, že se jedná o staré auto, které rádo rezaví, pokud tedy nenarazíte na garážovou uloženku, která nikdy nevyjela za mokra a posolené břečce v zimním období. S tímto pak jsou spojené starosti s opravami a vyvařováním, což stojí nejen spousty času, ale i peněz.

        

    Když si koupím Fiátka, musím počítat s tím, že se nejedná o zcela bezporuchové auto, do kterého sednu a budu jezdit roky bez starostí. Ať chcete, nebo ne, ať auto uděláte komplet nebo ne, vždy se najde něco, co bude potřeba řešit, ať už je to únik oleje, běžný u těchto aut, nebo třeba problémy se seřízením karburátoru, rozdělovače, prasklého plováku, "fouklého těsnění", a dalo by se pokračovat. Pokud je auto dobře připravené na cestu, spoustě problémů se dá předejít, ale jak jsem říkal, vždy se něco, byť malého, třeba jen kravina, najde. Proto není dobré vyjet "jen tak nalehko" a do kufru si pár základních dílů na cestu zabalit. Pokud nejste mechanik a autům nerozumíte, koupí Fiátka, věřte nebo ne, se jím tak trochu stanete a za nějakou dobu se naučíte alespoň menší závady opravovat. Ne vždy totiž budete chtít na cestě složitě shánět automechanika a pak na něj několik hodin čekat, to vše kvůli drobné opravě. Auto Vám tak ale bude bližší a bližší. Pokud jste velký neznalec, doporučuji si nechat auto před koupí (a také delší plánovanou cestou) prohlédnout někým, kdo mu alespoň trochu rozumí, ví na co se podívat a poradí.

        

      Další nepříjemností je, a to mluvím z vlastní zkušenosti, předjíždění ostatních. Ve spoustě řidičů malý Fiat vzbuzuje pocit nutnosti předjet Vás za každou cenu. Zkuste schválně v obci frčet 60km/hod, klidně i více, a sledujte ostatní, co udělají, když Vás dojedou. Z dálky vidí malé auto, ego se probudí, závodnické sklony jakbysmet, a tak Vás řidič s hrdým pocitem nadřazenosti předjíždí, a to často i za cenu porušení dopravních předpisů a v místech, kde je to zakázáno. Poté se ovšem rozvzpomene a nasadí předepsanou rychlost, čímž předjížděcí manévr úplně ztratil smysl. Zvláště mimo obec se často řidiči pouští do přejíždění i v místech, kde je to nebezpečné (typicky před horizonty či v zatáčkách), musíte tak proto pozorně sledovat provoz za Vámi i před Vámi, aby nedošlo k neštěstí. Pokud chcete zažít neskutečnou pohodu na silnici, kde Vás ostatní budou respektovat a každý nebude tolik spěchat, jeďte do Rakouska. Po týdnu ježdění tam se Vám nebude chtít domů! Ale to už je jiná kapitola - jen jsem chtěl říci, že musíte občas myslet i za ostatní nezodpovědné řidiče, kteří svou jízdou ohrožují nejen sebe, ale i ostatní. Zrovna v „papírovém“ Fiátku se opatrnost hodí – kdo by pochyboval, ať si připomene CRASH TEST.

     Jako asi poslední věc, kterou byste měli vědět před koupí je jeho cena. Když se budu bavit o Fiatu 500, který na bazaru koupíte za 50 tisíc, počítejte s tím, že to bude auto většinou "na kaši". Auto bude skrz na skrz shnilé, bude se muset vyvařit. Nakoupím komplet plechařinu z druhovýroby za 25 tísic, potom vyvaření u rozumného klempíře 30tisíc a lak 40 tisíc a jste na 150 tisících a nemáte věci okolo na složení celého auta. Pokud koupíte auto za 200 tisíc po renovaci, dejte si pozor, není renovace jako renovace. Možná je lepší auto si udělat sám, což ale stojí více času, nervů, ale budete mít jistotu, co je a co není udělané. Pokud koupíte auto kompletní, nikdy nevíte kde jaký šmudla auto dělal a hlavně jak ho udělal. Nevyplácí se kupovat to nejlevnější a říct si, že to vyvařím a budu jezdit, ze zkušeností vím, že jak okrejete jednu věc, najde se druhá a je z toho rok vyvařování. V případě koupě doporučuji kontaktovat někoho, kdo o Fiátcích trochu něco ví, na co se podívat, kde je jaká nemoc atd. S tím se vyvarujete spousty starostí, času a hlavně nervů sehnat někoho, kdo to opraví.

  

    Určitě to ale není tak, že bych Vás chtěl odrazovat od samotné koupě Fiátka. Naopak každému, kdo chce zažít radost z jízdy a tu krásu, když se veze stylovým veteránem a "vyčistí si hlavu", bych doporučil, aby určitě Fiátka bral všema deseti. Koupi můžete brát také jako investici, nejen pro sebe, ale i pro rodinu. V této souvislost je ale třeba říci, že Fiátek 126, zvaný maluch, nemá v současné době takovou hodnotu jako jeho protějšek Fiat 500, a ani ji nikdy mít nebude. Obě auta ovšem mají něco do sebe. Fiat 500 je krásný malý zakulacený bonbónek a Fiat 126 zvaný bambino (v překladu dítě) svým vzhledem malého stylového vozítka také neurazí. Ze své zkušenosti vím, že za 126tkou se otočí 2 lidi z 10, za 500tkou už je to třeba 6 lidí z 10, ale v obou případech Vám budou dospělí i děti na cestách mávat, a to nejen v cizích zemích.

         

    Další nesmírnou výhodou jízdy ve Fiátku je (ač jsem výše psal, že rychlost může být pro mnoho lidí nevýhodou) pomalá jízda. Jak to tedy vlastně myslím? Když pojedete v moderním autě nějakou zemí, pojedete většinou po dálnici, abyste v cílovém místě byli co nejdříve, a logicky tak uvidíte jen tu dálnici, případně taky benzínky okolo. Když jedete Fiátkem, jedete cestovní rychlostí 80-90km/hod. a místy musíte i zastavit, protože se Vám na něm například něco nezdá, nebo něco musíte opravit, nebo se jen protáhnout, a tak máte daleko více času poznávat jak krajinu, tak i místní lidi, které často přítomnost Fiátku přitahuje a ve spoustě případů se s Vámi budou chtít vyfotit a dokonce i pomoci při opravě, nebo jen pokecat. Osobně nedoporučuji s tímto autem jízdu po dálnici, v dnešní uspěchané době je to riziko a zbytečný stres.

     Další důležitou otázkou je dostupnost náhradních dílů. V současné době pro Vás umíme sehnat prakticky cokoliv, nejen druhovýrobu, ale i originální díly (na které je ale už nutné počítat s vyšším rozpočtem). Náhradní díly na tyto Fiátky prodáváme již necelých 11let, spousty dílů naleznete v našem obchůdku www.fiat500126.cz. Nemáme zde ale vystavené zdaleka všechno, co umíme sehnat, tolik dílů není ani v našich silách zveřejnit. Pokud tak máte zájem o něco, co na e-shopu nenajdete, určitě nás neváhejte kontaktovat, to samé platí i pokud sháníte díly ve vyšších třídách nebo originální výroby. Pokud něco budete potřebovat, napište nám, umíme opravdu skoro všechno.

      

      

     Majitelům Fiátků se někdy stává, že z prvotního nadšení přejdou až ke zhnusení. Toto auto Vás dříve či později na cestě vytrestá, budete na něho naštvaní. Přijdete domů a budete mít chuť ho prodat, že už na něho nemáte nervy, ať už z jakéhokoliv důvodu. V tomto případě Vám radím auto zavřít do garáže a trochu vychladnout, protože za pár dní to bude zase Váš mazlíček, který Vám bude dělat radost a ta radost přebije to ostatní, věřte mi.

     Osobně takovéto auto nedoporučuji na každodenní ježdění, protože se postupem času z jízdy vytratí ta radost, kterou máte na samotném začátku. Spoustě lidem je jedno, jestli Vám auto někde na parkovišti odřou, ťuknou dveřmi a poté ani nenechají vzkaz za oknem, auta jsou pro spoustu lidí jen spotřební materiál, který má jen sloužit a radost z jízdy nedokážou pochopit. I proto každodenní parkování někde na parkovišti u obchoďáku není to pravé, nechte si Fiátka raději jako sváteční záležitost. A důležité upozornění pro každého. U JEDNOHO TO NIKDY NEKONČÍ!!! Tuto větu si přeberte, jak chcete, ale z dlouholeté zkušenosti vím, jak to funguje -  a nejen u mně :)

 Mějte se fajne a doufám, že se Vám článek líbil. Filip

Komentáře k článku (1)

05.07.2020 07:24:13 | ReagovatTomáš
Krásně napsané a mohu jen potvrdit.
Můj první vůz byl Fiat 126 s obsahem 600ccm, chromované nárazníky a barvě olivy. Jako mladý osmnáctiletý jsem toužil jezdit rychle a dělat dojem na slečny, ale byla doba vše co je chromované je staré, tak jsem toužil po něčem větším a plastovém, taková prostě byla doba. Měl jsem jít na vojnu ( základní vojenská služba, to dnes už mladý kluci neznají) , tak se Fiátek prodal. Pak uplynulo plno času a kolem padesátého roku života, jsem začal vzpomínat a rekapituloval svůj život. Vzpomněl jsem si i na své motoristické začátky kdy jsem měl Fiátka. Od té doby pravidelně sleduji inzeráty jestli se náhodou můj Fiátek neobjeví. Zatím neobjevil, ale jako náhradu jsem si pořídil poslední evoluční model Fiat 126 BIS (1989) a bombonek Fiat 500 L (1970), částečně tak kompenzuji vzpomínky na svého prvního, ale jak se říká naděje umírá poslední, tak kdyby se někde objevil přidám ho k ostatním Fiatkům.
Znovu mne Fiátek chytil za srdce.

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Web:
Zpráva:
Jaký je rok?:

Newsletter

Chcete si občas nechat od nás zaslat aktuality? Vyplňte Váš e-mail.